Barbora Martinisko

Na narození miminka jsme se moc těšili. Doufala jsem, že i celá naše širší rodina. Zatím, co jedna část oslavovala, v druhé se děly velmi negativní věci. Dva měsíce po termínu porodu bylo hlavně plánované stěhování, takže jsem neustále řešila problematiku balení, třídění věcí a veškerých příprav. Po narození miminka vypadalo vše hezkya klidně. Rodina se radovala, vše šlo jak mělo. Několik týdnu po dvojitém šestinedělí(vůli revizi), jsme se dozvěděli, že nám nový, již námi zařizovaný, byt, nedají. Ze stěhování sešlo, manžel nenadále měnil pracovní místo a jedna z babiček se rozhodla, že už ji pobývání na světě nebaví, rozeslala sms zprávy na rozloučenou a sáhla si na život. Leknutí, stres, vyděšení ze seběhnutých událostí, mě nutily hledat pomoc. Paní Šárku Valeškovou jsem volala, jelikož jsem se hodně bála o mléko. Moc mi pomohla, nejen s technikou přisátí, ale hlavně pohladila duši podporou a vlídným slovem. Také mi ukázala, jak se váže miminko do šátku. Po návštěvě laktační poradkyně jsem se cítila jistější a schopnější, navíc odhodlaná udržet mlíčko pro naše dítě stůj, co stůj.

Moc za všechno děkuji.